Hrad Vraty.

          MAPA

Hrad se nacházel u lesní cesty asi v polovině cesty z Rytířova na Bukovou horu.Z Těchlovic je toto místo přístupné po červeně značené turistické stezce na Bukovou horu a poté odbočením směr Rytířov.

 

      VRATY (Čechy, Ústecký kraj, bývalý okres Děčín) - hradní lokalita se skalním blokem, nazývaná dnes také Ptačí kameny (510 m n. m.), vzdálená 2 kilometry na jih od obce Těchlovice a 10 kilometrů stejným směrem od Děčína.

      Vedle názvu Vraty a Vrata se pro hrad užívalo i pojmenování Rataje a Raten. Jeho skutečné jméno bylo patrně Rattenstein, později Pustý zámek. Podle historických pramenů hrad existoval ve druhé polovině 14. století, Kolem roku 1382 držel jeden z kostelních hlasů ve Velké Slatině Mikuláš z Ratenu. Hrad byl v roce 1404 věnem a majetkem Kačny z Rychenburka, manželky Václava Krušiny z Lichtemburka. Po její smrti zemský soud uhájil nárok určené dědičky Kačny ze Sezemic proti odporu děčínských Vartenberků a Jánka z Těchlovic. Hrad patrně v počátcích 15. století zanikl. V prostoru lokality byla kdysi nalezena podkova a hrot střely.

Hrad zaujal konec klesající ostrožny, tvořící severní výběžek Bukové hory. Hrad se skládal z nevelikého skalního jádra a čelního předhradí. V čele hradu na jihovýchodní straně se patrně nacházel šíjový příkop, dnes tímto směrem prochází asfaltová silnička od obce Rytířov k zaniklé vsi Stará Homole. Za součást hradu byl považován přední úsek vzhůru pokračujícího skalnatého hřebene, nepřítomnost archeologických nálezů a skalních reliktů tuto možnost ale popírá.

     Nižší předhradí za silničkou svou konfigurací terénu ukazuje zbytky původní zástavby. Jižnější a severní bok chránily kolmé svahy, na jihu se nacházelo pouze obvodové opevnění. Při východnějším boku jsou viditelné relikty patrně podélné budovy hospodářského charakteru. Blíže k jádru je další menší prohlubeň, zbytky případného zdiva zde však nejsou patrné. Nálezy   vypálené   mazanice   hovoří o hrázděném charakteru nástavby. Za druhým šíjovým příkopem se na severozápadní straně na kuželovité skále nacházelo jádro hradu. Výstup na skálu dnes usnadňují skoby a drátěné lano. Charakter zástavby na skále není patrný, v prostoru vrcholové plošinky patrně stávala pouze hrázděná hranolová věž. Kromě vstupní branky s padacím můstkem se pod skalním blokem asi nacházelo jen lehké opevnění proti příkopu.

Tento neveliký ostrožný hrad lze považovat za druh hradu se skalním blokem.

 

Literatura: Sedláček 1908. s. 980; Sedláček 1923, s. 92; Dlabala 1948, s. 90: Kolektiv 1985, s. 284; Kolektiv 1986, s. 429; Šedivý 2002, s. 45-47, 54.