Tetschen-Bodenbach

     V této německy psané knize jsou popsány obce českého pohraničí.Historie je doplněna dobovými fotografiemi.

 

 

 

Obec Těchlovice (Tichlowitz)

1. Obec Těchlovice - okres Děčín - se sestává z 5 osad:

1. Těchlovice s částmi obce Kaute-Kouty a Hornl

2. Přední (Dolní) Lhota s částmi obce Humpreska, Weberberg (Gróschelsberg), Sperlingstein-Vrabinec

3. Zadní(Horní) Lhota

4. Pschura s částmi obce Kohlloch (Přerov)

5. Můhlorzen (Miliřsko)

Celková plocha obce: 857 ha, z toho katastrální obce Těchlovice s Horní Lhotou a Můhlorzen 566 ha. Dolní Lhota 125 ha a Pschura (Přerov) 166 ha.

2. Poloha

            Obec Těchlovice leží na pravém břehu řeky Labe v nadmořské výšce 130 500 mnm. Osady (obce) Těchlovice a Přerov se táhnou podél státni (okresni) silnice Děčín - Litoměřice. Ostatní osady a obce leží na vedlejších silnicích. Středisko obce Těchlovice je od Děčína vzdáleno 10 km jižním směrem.

3. Půdní povaha

               Osady obce Těchlovice se táhnou částečně podél břehu řeky Labe a částečně na svazích hor.

Bukovými a jehličnatými lesy porostlé pohoři patři ke kdysi vulkanickému Českému středohoři. Nejdůležitějšimi výšinami zde jsou Rytiřovský .... (461 m). Růžový hřeben (505m), Ratenstein (zřejmě Vrabinec) (583m), Pschesei (388m). Nejvyšší horou v okolí je Zinkenstein-Buková hora (684m), která bývá z Těchlovic nejvíce navštěvována (vystupována). Tato hora leží už na území obce Biebersdorf-Příbram. Tento vrcholek nabízí právě tak jako jiné vrcholky překrásný pohled do Labského údolí.

Na zmíněném Ratensteinu též zvaném Opuštěný zámek měl kdysi vzniknout hrad. Skutečně je kolem roku 1400 na tomto místě dokumentárně zmiňován hrad Wraty, ale pro dějiny neměl žádný význam a nic po něm nezbylo. Na bizardních skalních útvarech se nacházejí v blízkosti tzv. der Kaufe pověstné skály „ Steinernes Erdbeermadchen" (Zkamenělé jahodové děvčátko), dále nad „Můhlorzen" (Miliřsko) Weisse Steine (Bílé kameny), Sammelstein a Ohn's Wánde (Ohňové stěny).

           Celková plocha obce Těchlovice je zhruba z 32 % zemědělsky využívána (včetně ovocnářství a zahradnictví) a z 62 % zalesněna. V katastru obci Těchlovice (s Homi Lhotou a Miliřskem) a Přerovem, ve kterých se nachází velká část Zinkenstein - horského masivu, je podíl lesa vyšší (cca 66 % popř. 58 %) než v katastru obce Dolní Lhota (48 %). Thunsko Hohensteinská doména Děčín vlastnila z důvodu správy Těchlovického lesního revíru hájovnu (myslivnu) v Muhlorzen (Miliřsku) a hájovnu v Kaute(Kouty) a v Kohlloch.

4.Povodí a obstarávání pitné vody

            Obec Těchlovice vlastni 3 km labského pobřeží na její západní hranici. V této oblasti ústi do Labe čtyři potoky, totiž. „Schmelzbach" nebo „Reichener Bach"-Rychnovský potok v Dolní Lhotě, „Schmitzerbach" v Těchlovicich samotných, „Silberbach" (Stříbrný potok) v Homi Lhotě a „Grenzbach" (Hraniční potok) nebo „Kohibach" v Pschura ( Přerov). Schmitzerbach byl vydatným potokem na pstruhy. Jako pátý potok bychom mohli jmenovat ještě „Jakubener Bach" (zřejmě Jakubský potok), jehož tok z větši části tvoři severní ohraničení obce.

Zásobování pitnou vodou: výškový pramen vedeni vody od roku 1900 (Kautenquelle), brzy nato byl rozšířen dvěma dalšími prameny v oblasti Dolní a Horní Lhoty.

5.Jména pozemků (katastrální názvy):

            Západně od severozápadní dráhy, směr Sever-Jih, tím pádem od „ Hietels Steinbruch" (od

kamenolomu) do Přerova : EIbwiesen (Labské louky). Hofefelder (Dvorní pole - kdysi patřící

k Těchlovickému dvoru, v době pozemkových reforem začátkem 20-tých let přešlo na zemědělce,

domkaře a zájemce o stavění, klen dostali pouze pozemky na stavby), Gartenfeid (Zahradní nebo

Sadové pole), Kriegergraben (Válečný nebo Válečníkův nebo Bojovníkův přikop).

Napravo od „Schmelzbachu'' až k severní hranici obce : Beim Steine (U kameme), Am Weinberg (Na

viniční hoře), Weingarten (dříve Weinbau), Kleine und Grosse Ebene, In der Wiese (V louce),

Báranze, Spitzberg. Humpreska, Hólle (s pramenem). Frauenkrieg (Ženská válka), Lagerpian,

Gruapengraben, Angers Fleckel, Aufden Mauren.

Mezi potoky Schmelzbach a Schmitzerbach: Bittners Buschel, Bei Nussbáumen (U lísek). Boglone

(úboči hory s lesem Bauemwald), Dórrstube, Lautschken. Hafaschine (Habersie). Beim Horní,

Lischken. Dreischusterberg. Marrasen (s hřbitovem), Lóselbauers (Hietels) Weinberg, Kautengraben,

Hoťmanns Hohne, Steinnicken-Bergweg, Múhlórzener Lehne. Pasken, Pschesei.

Mezi potoky Schmitzerbach a Grenzbach : Lehmhubel, Bauske. Pfarrfeld. Lóselbauers Lehmgrube

(ehem Ziegelei). Boreha. Spitzer Berg. Pschesei (přes kterou vedla stará „solná cesta (stezka).

Wurrare, Leschtinke, Rosenkamm (Růžový hřeben). Wústes Schloss, Podhora. Passeken, Silberborn. Klinghúbel, Kohlloch, Kopeine.

6. Obyvatelstvo a živobytí (živnosti):

            Asi šestina obyvatel obce Těchlovice měla svou existenci v zemědělských povoláních. Vzniklo 16 sedláckých (rolnických) dvorů, z toho 14 s více než 5 ha zemědělsky využívané plochy, 5 dvorů se nacházelo v Těchlovicich, 6 v Dolní Lhotě, 4 v Horní Lhotě a l v Přerově. Hlavni využiti bylo (spočívalo) v ovocnářství, které spolu s obchodem s ovocem, lodní dopravou ovoce a stavbou lodi určovalo hospodářskou strukturu obce. 87 menších zemědělských provozů, které z velké části vznikly po rozpuštěni „Meiershof" (Meierova dvoru) v 19. století, sloužilo vedlejším živnostem pracovníků jiných hospodářských dvorů. V Těchlovicich bydlící a pracující úředníci jezdili za prací převážně do Děčína - Podmokel, Politz-Boletic a Ústí - Střekova (Schreckenstein), pokud nenašli uplatnění v málu provozech drobného průmyslu nebo živnosti v místě nebo jako lodníci na člunech a labských parnících. Nejvýznamnějšími, ovšem výlučně drobno průmyslovými provozy byly:

V Těchlovicích: Továrna na výrobu kovových knofliků Heier a John (která byla původně založena v Búnauburgu). tak jako loděnice Bratři Schroter. předtím Bóhm. Před l. světovou válkou měla fa. Wenzel Pechanz v Těchlovicich a Pschura největší soukromou loděnici v sudetoněmeckém (tehdy rakouském) úseku Labe, a byla také největším vývozcem ovoce v oblasti. Od roku 1923 otevřela moderní provozovny pro výrobu proutěných košů. V Pechancových závodech byla koncem 20-tých let zastavena práce a roku 1934 byla firma zrušena.

v Dolní Lhotě: vznikla metalická tiskárna Adolf Hahmann. Čedičový kamenolom Groschel - Gaube (Troster) a Hietel se dvěma „dloubači" kamene, poháněných parním strojem, s velkou skladovací plochou a s nakládacím prostorem pro přepravní čluny, tak jako 2 mlýny obilí a l pila (na prkna). V Pschúra (Přerově): do konce 30-tých let - pila (na prkna). Od 16. do začátku 17. století v Dolní Lhotě vznikly rudné huti viz. Dějiny obce.

 

     Plocha obce v ha                                                857

 

Statistika obce r.1939

 

 

 

 

Počet

 

 

Procenta %

 

Bydlící obyvatelé

 

 

celkem

1042

 

100,0

  z toho muži 496 48,5

Obyvatelé

 

pod 6 let

81

 

7.8

 

 

6 až 14 let

 

119

 

11.4

 

 

14 až 18 let

 

69

 

5,8

 

 

18 až 65 let

 

660

 

63,3

 

 

65 let a výše  

122

 

11,7

 

Věřící

 

římští  katolíci

934

 

89.6

 

 

                    evangelíci

 

8

 

0,8

 

Věřící

 

Celkem

56

 

5,4

 

Hospodářské dvory

 

zemědělské a lesnické hospodářství

166

 

15,9

 

 

průmysl a dílny (ruční výroba)

 

496

 

47,8

 

 

obchod a doprava

 

193

 

18,5

 

 

služby veřejné i soukromé

 

42

 

4,0

 

 

samostatní, nezaměstnáni

144

 

13,8

 

Postavení v zaměstnání

samostatní

155

 

14,9

 

 

pomáhající rodinní příslušnici

 

85

 

8,2

 

 

úřednici a kancelářské sily

 

112

 

10,7

 

 

dělnici

 

546

 

52,4

 

 

samostatní, nezaměstnáni

 

144

 

13,8

 

Domácnosti

 

354

 

 

 

Domy

 

186

 

 

 

Zemědělské a lesní

 

Celkem

101

 

100,0

 

hospodářské provozy

0,5 až 2 ha

 

56

 

55,4

 

 

2 až 5 ha

31

 

30,7

 

 

5 až 20 ha

14

 

13,9

 

Plocha obce v ha                857

 

Statistika obce Těchlovice r.1930

 

 

Počet

 

Procenta %

 

Přítomné obyvatelstvo

celkem

1080

 

100.0

 

 

Němcii

83

 

7.7

 

 

Češi

987

 

91,4

 

 

Ostatní

10

 

0,9

 

Domy

Celkem

 

 

 

174

 

 

 

Těchlovice

Obyvatelé celkem

735

 

100,0

 

 

Němci

669

 

91,0

 

 

Češi

61

 

8,3

 

 

Ostatní

5

 

0,7

 

Domy

 

113

 

 

Obec Dolní Lhota

Obyvatelé celkem

190

 

100,0

 

 

Němci

169

 

89,0

 

 

Češi

17

 

8,9

 

 

Ostatní

4

 

2,1

 

Domy

 

27

 

 

Obec Horní Lhota

Obyvatelé celkem

40

 

100,0

 

 

Němci

38

 

95,0

 

 

Češi

2

 

5,0

 

Domy

 

11

 

 

Přerov

Obyvatelé celkem

68

 

100,0

 

 

Němci

65

 

95.6

 

 

Češi

3

 

4,4

 

Domy

 

14

 

 

Milířsko

Obyvatelé celkem

47

 

100,0

 

 

Němci

46

 

97,9

 

 

Češi

1

 

2,1

 

Domy

 

9

 

 

 

             Ve speciálních řemeslech se v Těchlovicíh provozovala výroba proutěných košů. kolářství a bednářství, jejichž výrobky našli uplatnění v obchodu s ovocem a při zhodnocování ovoce. Jako vedlejší produkce ovocnářství byla provozována výroba povidel. V sektoru služeb byla v Těchlovicích k dispozici poliklinika, konsum (od 20-tých let), od konce 30-tých zubař (Karl Jungnickel).

7.Doprava, pohostinství a sport:

železniční stanice Těchlovice, zastávka Pschúra (Přerov),zastávka parníku, dva přívozy do Topkowitz

(Dobkovice), třetí přívoz v Přerově.

Pošta od roku 1885.

Autobusové spojeni od roku 1938 do Děčína - Podmokel a na Střekov.

Pohostinství bylo zastoupeno 7 hostinci:

v Těchlovicich:          

1-starý hostinec „Zum Bunauer" nebo „Seemanns Gasthof" (G. Tober č. l)

     2- „Zum Turnerrheim", dřive „Pechanzova restaurace" s tanečním sálem (s tělocvičnou) taktéž s velkou zahradou pro hosty (H. Jahnel, č.p. 24)

     3- „Zum Dampfschiff" (K parníku)v Horní Lhotě(J. Fritsche, č. 74)

v Pschúra (Přerově):  

4- „Ráuberschenke" (M. Fischer, č. 21), pojmenovaný podle bandy lupičů z Přerova kolem r. 1838

     5- „Zum Uberfuhr" (U přívozu) v části obce Přerov patřící ke kraji Ústi nad Labem

v Dolní Lhotě:            

6-„Zum Lindenhof" (U lipového dvora), dňve „Gróschels Gasthaus" s tanečním sálem (R. Tepper, č. 9)

     7- „Zum Sperlingstein"-U Vrabince (J. Anton, č. 26)

Starý hostinec „Zum Post" (U pošty) rodiny Pechanzových v Těchlovicich byl v 30.tých letech zrušen. Obec Těchlovice byla už dlouho před l. světovou válkou oblíbeným letním letoviskem, které bylo tehdy navštěvováno především z Berlína (v důsledku vztahů vzniklých z vývozu ovoce),a ze Saského Reichenbergu a Gablonze.

Sportovní zařízení: tělocvična, hřiště a školní hřiště.

8. Fary, matriky u kostely:

Těchlovice jsou zmiňovány jako farnost teprve r. 1360. Roku 1384 jsou filiálkou farnosti Neschwitz-Nebočady a platí papežovi desátku 3 groše za půl roku. Roku 1492 byly samostatné, 1585 až 1621 luteráni a po katolizaci opět filiálka Neschwitz. Samostatná farnost vznikla opět r. 1873. Původně patrící k děkanátu „Leipa" (Lípa) přešly Těchlovice k vikariátu Česká Kamenice, později k Teplicím, roku 1793 k Ústi nad Labem a konečně k Děčínu. Těchlovická farnost byla nejmenší ze všech farností panství Děčína.

K farnímu okrsku Těchlovice patři: Těchlovice. Miliřsko, Dolní a Homi Lhota, Přerov, Babětin, Rytiřov a Wittine (Vitín). Jednotlivé matriky farnosti Těchlovice byly od roku 1674 uchovány. Patronát farního kostela v Těchlovicich patřil původní příslušnosti ke starému silu Johanitů. Kostel sám ukazuje různé stavební periody. Byl postaven už r. 1284/1285 jako kaple a později byl rozšířen. Gotické prebisterium vzniklo v 15. století jako předhusitský dřevěný kostelíček, loď a věž v jihozápadním rohu jsou zřízeny v polovině 16. století v renesančním slohu. Jednoloďová dlouhá místnost s rovným zakrytím (střechou), prebisterium s krizovými žebrovými klenbami, ostrými gotickými okny. na severní straně klenutý Svatý domeček, z pískovce surově formovaná křtitelnice s latinským vrytým nápisem a letopočtem 1585, dekorativně dobře namalované postavy v zapuštěných předních místech kazatelny, zařízeni novogotické, až do l. světové války byly k dispozici od roku 1540 popř. 1614  2 staré zvony.

Pamětní kříže:   Vesnický křiž před školou, socha Nepomuka na můstku přes Schmitzerbach -

Horní Lhota, Kříže u cesty v Miliřsku a Přerově.

Kaple:          Kaple „Zur Schmerzhaften Muttergottes (Kaple Utrpení matky boži). Vesnická

kaple u Horní Lhoty a Kaple na Miliřsku.

Faráři v Těchlovicich byli: od roku 1914 Josef Hackel a Paul Fichtner od roku 1925 do roku 1945.

Kostelní slavnosti:29. srpna Svátek kostela (kostelní slavnosti), Johannis Enthauptung popř. neděle, spojeni s               národním svátkem.

Hřbitov:1787 původnim místem,okolo kterého kostel na kostelním poli položil „marasy", proto je to pěkný horský hřbitov

9. Škola

       V Těchlovicich vznikla škola už v predhusitké době. V 16. století je zmiňována v mistní kronice V roce 1833 byl učitelem Josef Dórre a r. 1858 vznikla národní škola se dvěma třídami. Již před rokem 1900 už se třemi třídami. K její oblasti patřily samostatné obce Těchlovic, obec Babětín, ústecká část obce Přerov. Ve Wittine (Vitin) (okres Ústi n.L.) měla obec Těchlovice filiálku školy s l. třidou. Ve 30-tých letech byly zřízeny české menšinové školy a školky. Od roku do roku 1926 vznikla v Těchlovicich jedna ze tři lodních škol v povodi Labe v Rakousku. Byla založena Spolkem Labe, se sídlem v Ústi nad Labem. Kursy, v rámci kterých se mohly skládat zkoušky kormidelniků a kapitánů. se konaly v zimních měsicich.

10. Zastupitelstvo

        Staré Těchlovice měly také pro Rytířov a Babětín příslušný úřad, který se nacházel v domě č.p. l, je to

ten Hostinec ..Zum Bunauer". který je znám od roku 1534. Poslední obecní rychtář byl Josef Seemann (zemřel roku 1861).

Starosta obce od roku 1918: Franc Josef Nickel, Wilheim Seemann, Carl Heier, Leo Richter (dvakrát),

Ernst Leissner a Josef Ihme.

Elektrifikace od roku 1922.

11. Kulturní péče a společenský život

       Spolky:   Pěvecký sbor pracujících. Cyklistický sbor pracujících (který vstoupil r. 1924 do Německého svazu cyklistů „Mówe", Německý tělovýchovný spolek, od r. 1922. ATUS -Tělovýchovný a sportovní spolek pracujících. Dobrovolní hasiči Těchlovic a Dolní Lhoty od r. 1884, Spolek veteránů. Katolický spolek žen, Místní skupina Svazu němců od r. 1910, Německý kulturní svaz od r. 1920, Místní klub Severočeských exkursnich klubů od r. 1914, Místní skupina Horského spolku pro České Švýcarsko, Spolek přátel přírody, Německý spolek mládeže „Jednota" od r. 1911. Spolek loďařů asi od r. 1880, Spolek vlastníků malých domků. Stolní společnost „Plattonia", Pěvecký sbor (pod vedením Dr. Furtiga z Honau).

       Zvyky a obyčeje: Oslavovaný byl - obzvláště před l svět. válkou - loďařský bál a masopust pořádaný Spolkem loďařů každým rokem. Často byly v zimních časech prováděny ochotníky divadelní kousky.

Německý tělovýchovný svaz pořádal pravidelně cvičební podívané na hřišti, k tomu divadelní

provedeni a tělovýchovný bál, dále zpěv lidových písní a přednes básní.

       Ostatní :         Obecni knihovna k dispozici.

12. Pozoruhodnosti:

         Naproti kostelu budova „Meierhof", jednoposchoďová renesančni stavba (1615) nad portálem. klenutý průjezd s řimsami. Je to stavba, která vznikla ve středu 16. století, roku 1698 a roku 1878 částečně vyhořela. Dřive se nacházelo pravděpodobně na mistě „Meierhofu" opevněné rytířské sidlo. Válečný památník pro 28 oběti obce v l sv. válce na Bráuhubel. Na hřbitově náhrobek (památník) Pechanze, dílo drážďanského malíře Franze Schwarze.

13. Dějiny obce

        V roce 1881 byly při rozšiřováni nádraží v Těchlovicich v 60 cm hloubce nalezeny hliněné nádoby a asi 60 celých nebo rozbitých bronzových ostatků. Do různých muzeí se ale dostaly jen některé předměty ze starší doby bronzové a šperky.

Příslušnost k panství Těchlovické oblasti a statek Těchlovice je nevyjasněno, zda Těchlovice s okolím v 10. a 11. století patřily ke staročeské župě Děčín nebo k jižní připojené zastupitelské oblasti, nebo zda patřily do  soukromých rukou. Jisté ale je, že ve 12. a 13. století byly podstatnou součástí oblasti Johanitů, která zaujímala prostor severně od Ústi nad Labem až  na pravý břeh Labe. Začátek 14. století se stal příznivým pro osídleni Těchlovic. rozpuštěním hraběcí župy a vytvořením panství Děčín (1305/1306). Z původního purkrabství hospodářské usedlosti se vytvořil majetek župy rytířů z Těchlovic. Tento dvůr měl původně na místě pozdějšího Meierhofu své opevněné centrum a jeho pravomoc zahrnovala kromě v nové době k Těchlovicim patrici obce také Hortau-Harta, Hostice se Šmordou a Všerazem, Babětín a Rytířov -Voitsdorf. Reichen-Rychnov, Neschwitz-Nebočady (krátkodobě také Saubemitz) a vzdáleně položené obce jako Munker. Tshcakowitz. Dlaschkowitz. Usedlost vznikla pravděpodobně v jisté návaznosti na panství Děčín. Nejstarší známí nositelé jmen označeného rodu byli Zwest a Peschko (Peter) von Tichlowitz. Poslední vstoupil do podvědomí vícekrát jako Patron fary Těchlovice, Munker, Neschwitz a Reichen (1360 až 1362). Jeho syn a následník Jeschko (Johann) vlastnil usedlost od roku asi 1374 až do asi roku 1419. Synové Zwesta jménem Zwest a Wenzel dali erb vesnicím Schnedowitz a Tschakowitz u Gastorfu a v Těchlovicich již nevystupovali.

V dobách Johanna von Tichlowitz dosáhl majetek náborem více obcí (např. Všerazu. 1/3 Hostice. části Dobkovic) svého největšiho rozmachu, a r. 1402 až 1404 byl vystavěn had Sperlingstein u obce Babetin, podle kterého se rytíři také pojmenovali. Možná už jejich předchůdci zřídili malou pevnost na blízkém Ratensteinu. Sperlingstein leži na území sousedské obce Babětin.

Podle všech příznaků - bezdětném Johannu von Tichlowitz vlastnili usedlost Tichlowitz nejprve Heinrich Letl voň Lazan a potom Nikolaus von Lobkowitz. Teprve roku 1425 nabyla usedlost Anna von Stemberg jako dědička po Johannu voň Tichlowitz. která usedlost v roce 1430 přinesla do svého třetího manželství se Siegmundem von Wartenbergem. Dalšimi přislušníky příbuznými rodiny „ von Tichlowitz" rytiři von Konoged a pravděpodobně i rytíři von Algersdorf byli Heinrich von Tichlowitz (1411), tak jako 1423 - 1471 na usedlosti Straussnitz(Stružnice) u Č.Lípy Peter a Johann von Tichlowitz, kteří ale veřejně neměli žádná práva na kmenovou usedlost.

V roce 1534, když rytíři von Búinau nabyli panství Děčin od pánů von Salhausen, byla v kupní smlouvě usedlost Tichlowitz uvedena ještě jako vlastní zastupitelská jednotka. Zahrnovala tehdy kromě obci pozdějších Těchlovic také hraničíci obce Babetin, Hortau, Rytiřov a část Dobkovic, Kunnersdorf (Kunatsdorf) u Hortau a na levém břehu Labe Gleimen. Také v ocenění panství Děčín v roce 1581 je usedlost Sperlingstein označena, nezahrnuje ale už Gleimen a Kunatsdorf. U panství Děčín, pod jejími měnícími se majiteli (Trczka, Salhausen. Búnau a Thun), zůstala přidělena oblast kolem Těchlovic až do roku 1850.

Obec Těchlovice:

       Nejstarší jádro osady Těchlovice se vztahuje až k samému staroslovanskému začátku osidlováni v 10. nebo 11. století. Tehdy tu byla - jako na vícero jiných místech labského údolí - pravděpodobně hospodářská osada k obstaráváni děčínského purkrabství, ke které se snad brzy přidaly jednotlivé menši usedlosti. Se začátkem výstavby země ve 13. nebo 14. století bylo staré osídleni proměněno ve větši, podle německo-právniho způsobu = erbem vybavenou vesnicí Těchlovice. Na nejstarší, před německou dobu vzpomínají hlavně katastrální jména,tak jako forma osidlováni. Jméno Těchlovice by mohlo zacházet až ke jménu osob „Techla". Takto se mohl třeba jmenovat zakladatel středověkého osídlení ,nebo jiná osoba, která u zakládání hrála nějakou roli. Jméno obce tedy znamená místo lidí „Techly". Ve 13. a 14. století bylo jméno obce přejato do němčiny. Jméno části obce „Kaute" znamená tuto zastrčenou polohu v údolí (staroslovansky Kout). Průkazný název se vyskytuje v polovině 14. století. V latinsky psané Libri Confirmationum je psané 1363 a 1368/69 „Tyechlouicz", které předchází současným českým Pražským dokumentům. Papežský registr desátek ukazuje 1385 „Techlowitz". česky uvedeno dvomi tabule 1500 „Tiechlowicz", právě tak českou zemskou tabuli v roce 1543 vedle formy „Techlowitz". V německy psaných děčinských dokumentech je od roku 1571 skoro výhradně používána forma ..Tichlowitz" a „Tiichlowitz" (1624). V roce 1571 vykazuje obec 11 usedlých mužů (usedlíků) a v r. 1581  12 hospodářství. Dle panské obdělávané půdy od roku 1624 bylo sice už 24 domů. pod kterými ale v důsledku vícero nákupů

Meierhofem bylo jen 9 rolniků. Jejich jména zněla: Marx a Sasym (po 2). Bartsch, Groy, Húttig, Jórkel a Wendt. Ostatní hospodáři a domkaři se jmenovali: Bartsch a Kunert (po 2). Borde.

Grúnzner, Gruner, Gunther, Hora. Murre, Seidel. Steppan, Stolze. Strache a Tapicht. Dalši staré

 těchlovické rodiny už v další době nebyly zastoupeny, totiž ShcatTarsch (doložena 1515). Hanusch a

Kunesch (1540), Klim (1603).

Kolem roku 1654 měly „Tychlowicze" jen 6 rolniků, 1 zahradníka, 19 domkařů, dohromady tedy 26

dvorů. Od roku 1713 je v „Tichlowicz" 7 hospodářů, 26 dokařů. z toho 3 loďaři, l krejčí a l zedník.

Jména rolníků byla: Jáger (2), Jugel, Lósel. Marx. Morre a Petzelt, několik starosaských jmen mezi

domkaři a to Húttig, Stolze a Sasim (2), ostatní byla vypuštěna. Tehdy se poprvé objevilo jméno

Pechanz.                                    „-

Na mapě od Múllera z roku 1720 se objevil nápis „Tichlwitz". na mapě Josefmische z roku 1781/82

opět „Tichlowitz". Schaller čítal pro r. 1787 v Těchlovicich 43 čisel - krásně postavený statek,

mnoho hezkých klenb, které byly pronajaty obchodníky s ovocem a obilím. Od léta 1833 měly

Těchlovice 52 domků s 296 obyvateli, jednou školou a jedním statkem.

V 19. století se zvýšil počet obyvatel ponejprv jen pomalu na 355 v roce 1869, potom ovšem rychleji

na 472 v roce 1890 a roce 1910 na 661 (do té doby němci). Rozhodující pro tento rozvoj byl rozkvět :

plavby parníků po Labi,  zřízeni loděnice, export ovoce v neposlední řadě stavba rakouské severozápadní železnice v roce 1873/74. Od roku 1887 do roku 1910 vyráběla Fa Franz Fischer & Co,  protipřivarové prostředky. V roce 1930 bylo dosaženo nejvyššího stavu 735 obyvatel, který ovšem byl ovlivněn příjezdem českých úředníků dráhy, pošty a celníků. Nejpočetnější rodinná jména v obce Těchlovice v roce 1934 byla: Gaube, Jahn a Richter (10). Jáger (9). Hiittig(7), Lósel a Stolz popř. Stolze (6), Fohry, Fritsche. Jahnel, Pieke, Portsch a Wolf (5), Amstátter a Schmidt (4), Czerney, Dórre. Heier. Hein, Hetzier, Húbsch, Laube, Leisner, Preidel, Theissig a Wagner (3).

Těchlovice

     O vzniku osady (statku) Těchlovice se nic nedochovalo, jisté ale je, že původně sloužil jako hospodářský statek k zásobování Děčínského hradu. Když si v 15. století Wartenbergové vzali Těchlovice za své byl statek malého rozsahu. Teprve na začátku 17. století byl podstatně rozšířen. přičemž rytíři von Bunau v letech 1603 až 1613 nakoupili tři rolnické statky (Hanusch, Borda a Clim) a zahradní hospodářství (Veit Bartzsch) a v Dolní Lhotě mlýn s polem a zřídili hospodářské budovy. Osada byla pod vedením Thunskvch nejprve ve vlastni správě (186 pásem hospodářské plochy -podle katastru Dominikal 1756, v 19 století byla pronajata. Po požáru budovy v roce 1878 došlo

k parcelizaci do početných malých kostku poli. která po l. světové válce přešla do vlastnictví nájemců.

     Dům č. 1 (pozdější Hostinec „Zum Búnauer") byl zapůjčen už v roce 1550 od Búnauerovců ovšem pod dodržením práva vařeni piva, pečeni, .... V roce 1665 byl panstvem opět prodán do soukromých rukou (bez práva na vařeni piva) jen jako šenk, později se z něj stal hostinec. V další době zde byly vystavěny pivovary, které ale byly v roce 1707 současně se zřízením panských pivovarů v Podmoklech zavřeny.

Obec Dolní Lhota

       Jméno Dolní Lhota ukazuje, že se nejedná o tak staré místo jako Těchlovice, nýbrž o osídleni paseky dřívější výstavbové periody, která se svého času s ohledem na odevzdávání daní těšila dlouholetému uspokojení jako početná další vesnice v Čechách, které nesou stejné jméno obce (staroslovansky we lhote = ve lhotě položené). Jméno obce bylo ve středověku přejato do němčiny. Ačkoli počátky obce se datuji pravděpodobně od l. poloviny 12. století, pochází nejstarší známé pojmenováni teprve z roku 1543 a zni v češtině Přední Lhota. Také v německy psaných Děčínských dokumentech z roku 1571, 1581 a 1620 je název Přední Lhota (samozřejmě v tehdejším pravopise), přičemž je rozpoznatelná příslušnost k panskému sídlu Děčín, neboť toto místo leží blíže k  Děčínu než ostatní Lhoty, to co bylo dříve pojmenováno jako Zadní Lhota leží o něco vzdáleněji. Teprve až od roku 1624 jsou doloženy názvy obcí jako Dolní a Horní.

V roce 1571 a 1581 vykazovala Přední Lhota 5 usedlých hospodářů. V obděláváni v letech 1620 -1624 bylo již v Přední Lhotě k dispozici 8 domů. Byli zde 3 rolnici jménem Húttig, 1 zahradník jménem Murre, 4 domkaři jmény Perthen. Húttig, a Tappich. Kolem roku 1568 mohla jedna rodina osídlit 1 statek. Krátce po roku 1600 byl panstvem koupen mlýn s poli a byl zahrnut do statku Těchlovice.

Když na druhé straně Labe, naproti Přerovu, v obci Rongstock-Roztoky byla od 16. století do začátku 17. století Rytíři von Búnau prováděna těžba stříbra, nacházel se v Dolní Lhotě buchar a od roku 1608 huť na taveni (proto potok Schmelzbach).

Kolem roku 1654 byli v Dolní Lhotě („Welhota doleni") registrováni opět tři rolnici, 1 zahradník a 3 domkaři (7 domů). V roce 1713 jsou V Dolní Lhotě označeni: 4 hospodáři, z toho 1 s dvoukolým mlýnem a 3 domkaři. Hospodáři se jmenovali: Hantschmann, Johm, Morre a Theissig. Podle Schallerovy topografie měla Dolní Lhota (1787) 10 čisel, podle Sommerovy topografie 11 domů se 73 obyvateli. O 50 let později vznikly 3 mlýny na mouku, 1 výrobna obuvi a galanterie.

       Počet obyvatel nejprve rychle vzrostl na 138 obyvatel v roce 1869 a potom na 151 v roce 1890. Do roku 1918 bydleli v obci výhradně němci. Nejvyšší počet obyvatel byl dosažen v roce 1930 - 190 obyvatel včetně 17 přivandrovalých Čechů. Nejpočetnější rodinná jména v Dolni Lhotě byla v roce 1934: Lósel. Richter. Schneider (po třech), Bendel, Fohry. Gaube. Glanz. Kliemannel. Schróter, Stolz. Tepper, Tródel a Ungermann (po dvou)

Humpreska

      Patřila většinou k Dolni Lhotě a původně se jmenovala v češtině „Humprechtice nebo Humprasky" (1543). Jméno obce i přes cizí zněni přešlo na německé osobni jméno „Humprecht". V roce 1571 zněl nápis nesrozumitelného jména „ tzum Prátzka" a od roku 1581 ve všech dokumentech v nejdůležitějších daňových registrech a topografiích ..Humpreska" s jen malými odchylkami, jako „Humpresska". Severně od Dolní Lhoty skoro 350 mnm popř. 200 m nad hladinou Labe položené místo jen s l velkým rolnickým statkem (majitel 1624 a 1713 Lósel) není v údajích pro Dolní Lhotu od roku 1571 do 1833 obsaženo, oproti tomu výsledky sčítaní obyvatel od roku 1869 do 1939 místo Humpreska zahrnuji.

Místo Sperlingstein

Také jmenováno jako „Dolní Sperlinghaus" nebo „Kliemannel" bylo založeno r. 1869.

Místo Weberberg nebo Gróschelsberg

     Toto místo vzniklo pravděpodobně v polovině 19. století. Ve Franzischově mapě z roku 1848 ještě není uvedeno.

 

Obec Horní Lhota

         V odstavci o Dolní Lhotě udané vysvětlení jména obce a pravděpodobné době založeni platí též pro Horní Lhotu. Při dřívějším dokumentování, nazývaní 1543 a 1554 bylo místo označováno jako „Zadnij Lhota" popř „Lhotka". Také v Děčínských panských dokumentech z roku 1571, 1571 a 1620 je řeč o Zadní Lhotě nebo jinak podobně. Teprve v roce 1324 se začalo s označením obce jako Horní Lhota. V letech 1571 a 1581 vykazovala Zadní Lhota 4 usedlé hospodáře. V dokumentech z roku 1620 a 1624 měla Zadní Lhota 2 rolníky jménem Hegebarth a Seidel. 2 domkaře jmény Perthen a Hantschke. Od roku 1634 se „Welhota Wrchni" sestávala opět ze 2 rolníků a 2 domkařů. Z dokumentů v roce 1713 byli zjištěni v Horni Lhotě 4 hospodáři a 2 domkaři.Hospodáři se jmenovali Donat. Matzke, Peissig a Seidel, domkaři Gaube a Morre. Mullerova mapa z roku 1720 označuje Horní Lhotu jako „Oberlhota", Josefínská mapa jako „Ober Welhoten" (1781/82) Podle údajů od Schallera (1787) se Horní Lhota sestávala z 8 čišel, po letě 1833 rovněž 8 domů s 51 obyvateli. Počet obyvatel od této doby vzrostl jen o málo (1869 na 55, 1890 na 70 obyvatel) a roku 1910 dosáhl počtem 73 obyvatel svého nejvyššího stavu. Nejpočetnější rodinná jména byla r. 1934: Póhlig (4). Búschel. Fohry a Heller (po 2).

Obec Přerov (Děčínská část)

        Osídlení Přerova vypadá právě tak jako osidlení Těchlovic, tj. na samém staroslovanském začátku osídleni v 10. nebo 11. století. Jméno obce znamená něco jako „Před příkopem" nebo „Náplava" a pravděpodobně souvisí s příkopem potoka Kohlbach mezi Lechenbergem a Ziegenriicken. Dle názoru Emila Richtera vznikl Přerov původně výlučně vlevo (jižně) od potoka Kohlbach v oblasti dnešního Kleipriesen (Malé Březno ?) - okres Ústi nad Labem. Jako takový vystupoval „Przerow" 1397 jako příslušenství ke Gute Warta. Teprve začátkem 15. století mělo dojit rozkvětem obce Těchlovice k dodatečnému osídlení pravého (severního) břehu potoka Kohlbach, čímž se vytvořila obec Přerov - Děčínská část. ke které se vztahuje následující představeni. Nejstarší jméno Přerova - Děčínské části, se datuje od roku 1543 a zní v česky uvedených zemských tabulích „Przirow" a „Prziraw". V těchto nebo podobných formách přejaly jméno obce koncem 16. století také německé dokumenty.

Na základě dvou Děčínských seznamů roku 1571 a 1581 je známo, že „Pirschirof" popř. „Przirau" čítal tehdy 3 usedlíky popř. hospodáře. O 43 let později se obec rozrostla na 6 domů a měla 2 rolníky (Kunert a Seidel) a 2 zahradníky (Donat. Wagner) a 2 domkaře (Hanusch a Seidel). Tato struktura byla zjištěna též roku 1654 v „Pssurow" nebo „Pssyrta" a platila též v roce 1713 pro ..Psserta" - 4 hospodáři a 2 domkaři. Jména hospodářů: Fritsche a Richter - rolnici, Fúger a Sengebarth -zahradnici. Fritsche (2). Kunigt a Seidel - domkaři.

V roce 1713 patřila část Přerova k panství Teplice „Pssurow" a zahrnovala 6 hospodářů (hlavně zahradníky): Hecht (2). Artl. Borde, Herlitze a Heike. a 5 domkařů: Hecht (3), Ehrlich a Weigel. V Múllerově mapě z roku 1720 je obec označena jako „Pschir" a v Josefínské mapě z roku 1781/82 jako „Pschira". Topograf Schaller (1787) uvádí „Pschira" se 14 čísly, topograf Sommer (1833) s 11 čísly a 56 obyvateli. V dalším průběhu se zvětšila obec jen velice málo i přes to. že tu byly loděnice Wenzel Pechanz před l. světovou válkou. Takže měla 62 obyvatel v roce 1869, 60 obyvatel v roce 1890 a 73 obyvatel v roce 1910 (výhradně němci, nejvyšší stav). Nejpočetnější rodinná jména v Přerově roku 1934 byla: Weigel (4), Dórre(3), Amstátter. Bilay, Hecht a Zeischke(2)

Obec Múllorzen-Milířsko.

       Miliřsko vzniklo jako stále obytné místo teprve v 17 století, přesto je jméno obce mnohem starší a

pravděpodobně se vztahuje k uhlirně (k milíři), která zde dřive byla. Prvním jménem známý obyvatel

byl Heger Tausig (1632) Múllerova mapa vykazuje roku 1720 „Milirschen" a Josefínská mapa

1781/82 „Milesen" Podle Schallera (1787) mělo ..Milerzen" 11 čišel a podle Sommera (1833) bylo v

„Múllorzen" 12 domů s 93 obyvateli, čimž byl také dosažen nejvyšší stav.

Od poloviny 19. století klesl počet obyvatel této osamoceně položené obce pod 62 obyvatel v roce 1869, 55 v roce 1890 a 1910 a na 47 v roce 1930 (jen němci).

V Miliřsku hojná rodinná jména v roce 1930 byla: Schneider (4) a Gaube (2).

Obec Těchlovice jako celek

5 obci připojených k obci Těchlovice od roku 1849 ukazují následující rozvoj:

 

rok zdroj údajů Domy Obyvatelé
1654   44 není známo
1713   54 není známo
1787 podle Schallera 87 není známo
1833 podle Sommera 95 569
1869 sčítání lidu 114 672
1890 sčítání lidu 135 808
1910 sčítání lidu 152 1032
1930 sčítání lidu 174 1080
1939 sčítání lidu 186 1036

 

Vzrůst počtu obyvatel v roce 1910 z 1032 na 1080 v roce 1930 byl ovlivněn přivandrovánim a odchodem Čechů.

 

 

V Těchlovicích se narodili:

Wilheim John. Mudr (narozen 1866 - zemřel 1934 v Altmunsteru) -lékařský rada. císařský rada,čestný občan v Pinsdorfu a Altmunsteru am          Traunsee.

Friedrich Seeman (narozen 1884 - zemřel 1914 v Srbien) - profesor

na zemědělské akademii v Děčíně - Liebwerd (Libverda), geolog  a odborník přes vodstvo.

14.Závěr

 

         Válečné ztráty obce Těchlovice v 2. světové válce obnášely 72 padlých a pohřešovaných (14.5% mužského obyvatelstva z roku 1939). V roce 1959 byla dobrá čtvrtina bývalých obyvatel Těchlovic v SRN a skoro tři čtvrtiny v DDR.

Podle českého seznamu obce z roku 1961 je dřive samostatná obec Babětín přičleněna k obci

Těchlovice. Obě dohromady měly 688 obyvatel, z toho žilo 51 obyvatel v Babětíně a 637

v Těchlovicích (oproti roku 1939: Babětín 160, Těchlovice 1036). Jednotlivé obce vykazuji

následující počty obyvatel:      Těchlovice   505

       Přední Lhota 62

       Zadní Lhota   36

       Přerov        28 .

       Milířsko        6

Počet obývaných domů v Těchlovicích včetně Babětína je v roce 1939- 202  a  v  roce 1961- 155.

 

……………………………………………………………………………………………………………………

Pro Obecní úřad Těchlovice přeložila z německého jazyka Irena Fingerová.